Tak jsem tam. Nevím, proč jsem se tomu tak bránila....první vlaštovka, moje na mobil nahraná hluboká relaxace, kterou jsem nebyla schopná dát na yt (nejspíš to tak mělo být)), je jednoduše, během 5minut přidaná tam....

Příjemnou relaxaci přeju a omluvte sníženou kvalitu. Jo a ten praskot je z kamen v jurtě...

herohero.co/dazzlingfqsbunjrelvxh/post/fqsbunjrelvxhkcvkyvuvfuccwnla

a je to zdarma...

IMBOLC, L'FHEIL BRIGHE, OIMELC, DEN BRIDE, DEN BRID

Jedná se vlastně o svátky světla, v dnešním kalendáři známé jako Hromnice. Za měsíčních únorových nocí, kdy se rodí jehňata a začínají tát ledy, dochází k proměně božího páru Samaina a Morrigany. Keltové oslavovali proměnu bohyně, která omládlá a očištěná vystupuje z hlubin země jako Brigit (Bílá bohyně). Čistá, svatozáří obklopená bohyně, která se po kraji prohání na hřbetě jelena a probouzí k životu všechny mízy a šťávy. Tím dochází k proudění mízy ve stromech a semenech a k jejich probuzení.

Tento svátek je především svátkem očištění. Když se začnou opět prodlužovat dny, je třeba se očistit od špíny temného období. K tomu Keltové používali čistou vodu a dům vymetali březovým proutím. Bříza je stromem bohyně světla Brigit a je znamením nových počátků. Zároveň s Brigit vychází z brlohu i medvěd, který představuje znovuzrozeného, avšak skrytého slunečního boha.

Květinou svátků světla je sněženka, která oznamuje návrat Bílé bohyně a medvědího boha, jejichž vláda bude trvat až do května. Během své vlády putují po kraji a všude, kde se jejich chodidla dotknou země, rozkvétají jarní květiny – petrklíče, fialky, blatouchy, plicníky. Do období jejich vlády spadá i sv. Valentýn – svátek všech zamilovaných. Přitom bohyně, která rozproudí všechna vodstva a mízu ve stromech, rozproudí i životní mízu lidstva.

Období vlády Bílé bohyně mělo v sobě něco magického, bláznovského a lehkomyslného zároveň. Patřilo jí vlastně celé období masopustu, které však s půstem nemělo nic společného. Masopust – Fastnacht, vznikl z původního obyčeje Faseln – bláznit (ze slova vaselen – působit, oplodňovat, prospívat), což je doba nevázané plodnosti a tvořivého chaosu. Bylo to období spousty radosti, dovádění, žranic a pitek. Konaly se průvody masek k probuzení zrna a zahnání duchů, kteří přinášeli nemoci.

V Indiculus superstitionum et paganiarum, příručce pro misionáře z roku 762 n.l., se dočteme, že podobné oplzlé únorové slavnosti se přísně zakazují. Ale protože se jich napůl obrácené ovečky nechtěly vzdát a řídit se těmito zákazy, začali je misionáři vykládat jako dobu půstu...

Jiří Janočko Stromy a keltský kalendář

Více článků z knihy Stromy a keltský kalendář v blogu